Weekend with Junior

A čí ty vlastně seš??? Takhle se většina lidí ptá, když někam jdu s Lukášem (Juniorem). Nejsme příbuzní, ani si podobní, prostě nic a tak jsme si vymysleli.. To je můj brácha/ségra, akorát máme každý jinou maminku a tatínka :DD Tenhle víkend jsme si teda zase hráli na bráchu a ségru. I když teda mi někdy pěkně pije krev, nejradši bych ho zaškrtila, ke všemu má hned sto milion otázek a připomínek, občas se mu nic nechce tak jsem ráda, že ho mám a že hlavně aspoň zatím poslouchá. A jelikož si jeho rodiče jeli užít ježíška (poukaz na procedury někam do Jižních Čech) tak jsme měli víkend pro sebe.

V pátek brzo ráno jsme vyjeli na Prahu. První Juniorova věta: "můžu se ještě v autě cestou dospat žejo" no a když se na ČM vzbudil tak to dál komentoval: "no takhle jsem se ještě nikdy dobře v autě nevyspal" :D Jen blbec ale jako já si doma zapomene peněženku se vším a je odkázán na půjčky! První naše zastávka byla Aquapalace - vodní svět. Ohromný komplex s mnohostranným sportovním využitím - mají tu kromě vodního světa i fitness, různý druhy saun, mnoho relaxačních procedur a tak. Peníze se dovnitř ani nepotřebují, dostanete na ruku takový hodinky, s nimi se platí a s jejich pomocí se dá zjistit, za jak dlouho vyprší zaplacený čas. Mají tam toho strašně moc a taky jsme museli samozřejmě všechno zkusit. Tobogány (i s tím, jak se sjíždí v kruhu), klouzačky, divokou řeku, výřivku, "pračku", plavání venku (venku byly asi -3 stupně), zátoku, kde se kouká na aquarium s Nemy a Doris, hraní šachů obrovskýma figurkama. Samozřejmě že junior taky dostal hrozný hlad a nevydržel by to, tak jsme museli i na jídlo. 6 bramborových knedlíků se zelím a medovník mu bylo málo! Ceny jídel tak nějak přiměřené, mile překvapili. Akorát teda to vstupný šílenost! Pokud chceš využít slevu dítě za korunu (do 150cm , do konce března) tak si musíš koupit plné vstupné bez žádné slevy. 3 hodiny za 390,- jinak ostatní děti platí studentské za 310,-. Výlet pro celou rodinu na celý den = k nedoplacení. O 3 minuty nám ujel autobus do centra a tak jsme museli čekat na další. Našel si tam Xbox na zkoušku a hodinu jsem o něm nevěděla. :D
Svačina od maminky nebo Mekáč? To je otázka, jasně že mekáč! Měli jsme jít do muzea, jenže by se to nevyplatilo, neměli už jsme tolik času a tak jsme jeli aspoň do Ikei. Potřebovala jsem sehnat ještě kus látky na dveře. Látku měli, ale nechápu ten jejich systém sám si ustříhni, zvaž, oetikuj a dej do koše. Asi půl hodiny mi tam vyjížděli jen prázdný štítky no :D Taky už jsem dostala vynadáno, že jestli nestihneme začátek tak je to jen a jen moje vina a nebude mě už mít rád! :DDDD













A už je to tůůů!! Přijeli jsme metrem k O2 aréně asi tak půl hodiny předem. Ze zkušenosti z jiných akcí vím, že všechno začalo tak o hodinu dýl. No prošli jsme dovnitř a první co bylo – stánek se suvenýry. Natáhnutý jako vždycky, ale i tak sem aspoň hrnek musela mít a Junior i plakát. Světe div se, ono to začalo včas! Místa jsme měli perfektní, nejlepší výhled na podium a to ti s těma nejdražšími vstupenkami si museli i přesedat, ha ha ha. Nevím jak kdo má rád, spíš nerad Batmana, ale já jsem si tu celou show náramně užila! Měli to fakt pěkně rozpracovaný, kulisy, kostýmy, akrobati a ten děj! No prostě bomba! Vlastně celý ten děj byl o tom jak vůbec se z něho stal Batman, seznámil se s Robinem, kočičí ženou, Jokerem a ostatníma padouchy doprovázené různou akrobatickou show. Ani těch peněz za to nelituju a klidně bych šla znova! Prý že vydrží Junior celou cestu zpátky být vzhůru a povídat si… To jo, ještě jsme nevyjeli ani z Prahy a už spal :DDDD

















V sobotu jsme měli jít lyžovat do Pece, jenže jaksi u nás začala být obleva a buď sněžilo s deštěm nebo jen pršelo. Na prd. Tak jsem zase aspoň něco udělala v pokoji, vyhrabali jsme auto z podsněhu, vyházeli shody, dojeli na zahradu a na nákup. Na zahradě se brodím po kolena ve sněhu a otevřít či zavřít branku se rovná hodině v posilovně. Večer jsme šli do pizzerky za odměnu a spala jsem v posteli s 2 chlapy, heč! Ten druhý byl Wertil.



A už tu je zase neděle, kdy teda absolutně nikdy nic nestihnu, to co bych chtěla, měla. Ach jo. A zase týden ve škole. Už si zase vymysleli sto milion seminárek, prací a všeho okolo a hlavně to odevzdat co nejdřív.. No jo dala jsem se na boj.. Nejvíc mě stejně na tom štve pořád to cestování tam a zpátky a mít všechno dvakrát, abych to nemusela převážet. Stejně si každý pondělí přijdu jak stěhovák, protože mě tam nebaví chodit nakupovat no, tak to tahám z domova.. Každý byť sebemenší krok do supermarketu neskončí jen tak, musí se jít přece podívat, co je ve slevě :DDD Jinak už je to týden, co jsme se s Míšou vsadily, že do léta zhubnem, zpevníme tělo! a jako každá sázka to má i dovětek, když se to nesplní i to když se to splní. Jenže to nechci nikdy v životě zažít, takže to musím, musím! Vím, že když se fakt chce dokáže se všechno a hlavně vydržet! Takže sbohem nezdravá stravo, vítejte ovoce a zelenino a sportování všeho druhu! (OPĚT!!!) už jsem na tom mohla být líp, kdybych to už předtím nevzdala, ale jsem fakt KOKOT no.. Motivace je velká!