úterý 30. srpna 2011

Blbec.. blbec.. blbec..

Tohle se může stát opravdu jen mě.. Dneska ráno jedu do Prahy na přijímačky na magisterský studium. Hodiny v mobilu se mi opět zpozdili takže jsem i zaspala. Kokot. No a ve spěchu si pakuju všechny věci a skoro na čas přijíždím před univerzitu. Před vstupem do posluchárny potkám kámošku, kterou jsem dlouho neviděla a povídáme o všem možným. Najednou si všimnu, že v ruce drží kopii diplomu a v tu chvíli mi to dojde jakej blbec jsem.. Vždyť já nemám diplom ani kopii s sebou!!!.. Noo tak ze začátku doufám, že bude možný diplom doložit až dýl, jak to šlo na zatím všech přijímačkách co jsem byla. Ale ne. Paní profesorky mě s úsměvem na tváři vyvedli z omylu, že mám prostě hold smůlu. Paráda. Vypadnu co nejrychlejc ze školy co to jde. Nechala jsem tam i kalkulačku a propisku. Dárek ode mě pro ně, sem fakt kokot.



Potom si jdu do Nike shopu vyzvednout běhací set pro sobotní běh. Už ste někdy šli po eskalátorech když nebyly v provozu? Se to nezdá ale jsou fakt docela dost vysoký :DD U výdeje jsem dostala nejenom objednaný triko, ale i vak na oblečení (barvu jsem si mohla vybrat) a čip na změření přesnýho času a všechno s mojím jménem.. jůůů :))







Potom jsem se rozhodla jít na snídani do mekáče a nedalo mi to neochutnat vajíčkovo-šunkovo-rukolový wrap s pomerančovým juicem.. Fááákt dobrý to bylo, ale k najedení tak ještě aspoň dva.



Noo a potom se mi ještě nechtělo z města a rozhodla jsem se jít po krámech. Navštívila jsem HM, ale bez slev to není ono. Pak sem šla do New Yorker. Ze začátku teda nic moc. Jo našla jsem jen ponožky na každý den v týdnu. V druhým patře už to byla jiná. Kupa zlevněnýho oblečení za 29 Kč . Úplnej ráj. Některý věci byly třeba zlevněný i z 5kila!! No to tam prostě nešlo nechat. S některýma věcma už mám plány jak je přešít nebo poupravit, vylepšit. Už se na to těším :) Pak se určitě pochlubím, jak se mi to povedlo. Tak aspoň něco se mi za dnešek povedlo i když bych si stále nejradši za to ráno nafackovala.



pátek 26. srpna 2011

Pokus o zdolání Sněžky č. 2

Třikrát huráááá konečně sem jí zdolala celou a ne jen k Luční boudě. Sice ze začátku jsme měly naplánovaný výlet na Černou horu, ale prostě Sněžka je Sněžka. Ráno v 5:40 sem teda sice myslela, že ten budík rozkopu, ale pohled z okna mě ubezpečil, že bude krásně. Noo tak jsem se vydala na autobus s tím, že mám dobrej čas a v duchu jsem se chválila jak to všechno krásně stíhám a že pro jednou zase aspoň nemusím běžet. No jo jenže to by ten kokos autobus nesměl jet o 3 minuty dřív a já mu mohla jenom zamávat z dálky!

S Natt jsme měly v plánu jít z Pomezních bud. Hrdinky prej že 2 hodiny parkování nám bohatě stačí žejo :DDDD vůbec ne. Samozřejmě jsme si hnedka zahrály na blbý a ani jsme pomalu nevěděly kudy se máme vydat. Vědět, že ta cesta bude pořád krpál nahoru - krpál dolů - rovinka - schody - krpál nahoru tak bych teda radši šla Obřím dolem kde to je aspoň jen a stále nahoru:D. Ale zmákly jsme to a asi po dvou a něco hodinách jsme se doplazily nahoru. Počasí jsme vychytaly opravdu luxusní, i ten větříček byl příjemnej. Navštívily jsme i poštovnu, kde Natt psala pohledy a mě se během tý doby povedlo i usnout :DDD. Potom Natt hledala Cache a ne a ne jí najít. No a já jako naprostej laik sem jí našla úplně čirou náhodou! Že bych se toho taky chytla? :)







Cesta zpět utíkala teda mnohem rychlejc mi přišlo, slunce víc svítilo, vítr stále míň foukal. Moc jsme teda nechápala ty lidi co se vydaj třeba v 12 na Sněžku, vlastně v tom největším vedru. To bych nedávala. Chytře jsem si taky spálila pravou polovinu obličeje a krku takže na půlku vypadám jak spařený prase :DDD Cestou zpět jsem tak přemejšlela co bych si dala k jídlu a protože doma nic tak jsem chtěla jít k číňanům. Říkám to Natt a ona že taky už nějakou dobu nepřejmejšlí nad ničím jiným jestli si dát kung pao nebo ne. Ona nakonec odolala, já ne. :DDDD

Večer byla rozlučková párty s Čačenou, která za chvíli odjíždí na rok do Španělska. S Majš jsme se domluvily, že jí uděláme rozlučkovej dort ve tvaru Španělský vlajky. Dort jsem už upekla den předtím s pudinkovou náplní a pak už jen chybělo ho ozdobit marcipánem. Recept na dort jsem dostala, stejně tak i na polevu, ale tu jsem si trochu upravila, protože mi to přišlo, že by to bylo moc sladký. Klíďo píďo recept dodám, kdyby měl někdo zájem :) Dort měl úpěch a každýmu moc chutnal a mě spadl kámen ze srdce, upřímně. Nápis přeložen pomocí google překladač, tak jsem si moc nebyla jistá jestli je to dobře, ale prej jo. No a tohle je výsledek našeho úsilí:

úterý 23. srpna 2011

OAMF

Fakt jsem stále vyčerpaná. Jako každej rok tak i letos se u nás v Podkrkonoší konal hudební festival a jako každej rok jsem neměla v plánu tam jít, protože buď jsem nikdy nebyla v tenhle čas v republice, nebo jsem makala. No a letos to mělo být tak, že jsem měla být ve stánku kousek od areálu. Začínal už ve středu a začali se sjíždět první nadšenci.

Protože náš stánek byl jen takovej ten zelený zahradní a nedal se pořádně ani nějak uklidit, tak šéfové se rozhodli, že se tam budem střídat a pojedem non-stop. Takže první noční vyšla na mě a šéfovou, ale po tom co sem jí viděla, že stejně tam jen zívá tak sem jí poslala spát a byla jsem tam sama. Zase vlastně až tak sama ne. Buď kolem stále někdo chodil a nebo prostě tam přišli takoví týpci co si tam se mnou povídali až do rána takže to rychle uteklo, jen nemusela být taková vlezlá zima. No pak jsem se chtěla jít domů vyspat, jenže bylo takový vedro, že se v tom ani nedalo spát tak sem asi jen 3 hodiny se válela a pak sem se rozhodla jít zase pracovat. Nejdřív jsem teda byla ještě povolána do druhý práce a pak zase jsem šla do stánku. No a tím jak přijeli další lidi tak to už začal být trochu mazec a zastavila jsem se až ve 2 ráno pak na chvíli se domů prospat a od rána na novo.

No a vlastně takhle obdobně to šlo až do pondělí do rána s tím rozdílem že pak všechny ostatní noční směny jsem fungovala s Míšou, neteří od šéfový. Na stánku už sem byla fakt častějc než doma. V pátek mi volá kamarád, že zkouší vyhrát lístky na rádiu a že se na něj usmálo štěstí a že je vyhrál a jestli se tam nechci s ním jít večer podívat, tak říkám že jo. Jůů poprvé budu na fesťáku. Pozdějc se vrátila mum z práce a ona měla už dávno koupenej lístek tak jsem měla jít s ní ho vyměnit za pásky do areálu. Si tam tak v klidu stojím, čekám na ni a najedou mě osloví nějakej maník s tím jestli jdu dovnitř, tak mu říkám, že ne, že pracuju ve stánku a stejně nemám pásku. On na to, že vyhrál 2 vstupenky v nějaký soutěži, ale že má problém a jen jednu mu nedají a jestli bych byla tak hodná a šla je s ním vyzvednout. Tak jsem šla. No asi si to představoval tak, že mu je dají jen do ruky a ne hned na ruku:D a říkal, že mi moc děkuje a že si ji teda můžu nechat a aspoň přijde na panáka. Stejně nepřišel. Tím pádem jsem přišla k free vstupence číslo dvě:D Juhůůů.

Stejně sem tak nějak neměla ani moc času chodit dovnitř se dívat. Když jsem měla chvíli volno tak sem byla ráda, že jsem šla domů a mohla sem aspoň na 3 hodiny spát. Jo vlastně jedinou kapelu co jsem tak skoro celou viděla byly SKINDRED a jako dobrý! V sobotu jsem byla s klukama na obědě u Háďátek. Sice jsme teda hrozně dlouho čekali, ale to jídlo stálo za to! Kuřecí s zaziky omáčkou a brambory.


A dokonce dárek jsem dostala, protože jsem si tam chtěla koupit jeden klobouk a oni už ho neměli a navíc byl stejně drahej a ani bych na něj neměla tak když byla Míša s klukama vevnitř tak mi aspoň takovou malou náhradu koupila. Prej mi to je hodně podobný takovej anděl s ďáblem v těle :)



Musim teda fakt uznat, že jsem si to tam s Míšou uživala a byla hrozně fain. Celkově mám těch pět dní tak nějak slitých v jeden velkej alkoholicko-workingovej mejdan :DDDDDD takže díky ti <3

V pondělí a v úterý jsem pobývala v matičce Praze a konečně si vyzvedla opravenej iPod. Hm, jenže jako záruční opravu mi to neuznali, takže to co jsem si vydělala na dýškách při festu tak jsem hnedka dala do opravy noo :( za blbost se platí. Ale konečně už zase si při běhání nebudu moct změřit jen čas. Nike run se blíží musím potrénovat ne.

středa 10. srpna 2011

Food, food and food

Poslední dobou mě strašně baví vymejšlet něco novýho na vaření tak na ochutnání. Baví mě i plánovat si co si udělám třeba týden do předu, což sem nikdy k tomu cestu nenašla, natož abych si to zapisovala a skoro vždycky dodržovala. Fakt skoro vždy, protože třeba v pondělí jsem byla s Natt v Pze a to prostě nešlo nejít do Mekáče, nedat si McChicken menu a pak jen sedět a přemejšlet jestli si jít ještě pro Chickenburgera nebo ne. NO samozřejmě, že jsem šla a přežrala se! Nevim no jako snažím se co to jde, ale prostě mě ty kila nejdou dolů, ať dělám co dělám :/ Existuje spravedlnost, když Natt už je taková vychrtlina vychrtlá a já pořád stejná?? No závidím ti, vole. :DDDDD Musím víc víc víc běhat a míň se cpát čokoládou, ale copak to jde ?? Každou chvíli někde v akci! Oni věděj, jak člověka podpořit! Další špatná zpráva je zjištění, že mi do teď Ipod stejně ukazoval blbě uběhnutý km, ale doteď nemůžu na to přijít jakto :// Jinak sem si taky svojí šikovností ho i rozbila při běhání a reklamaci mi neuznali, shit! Prostě se mi zase jinak daří no.

Něco z mých jídelních výmyslů

půl sáčku vařený rýže, 200g kukuřice, hrst hrášku a 150g kuřecího masa. Nejlepší je nejdřív jen to maso okořenit a z prudka osnahnout a pak přidat kukuřici a chvíli orestovat. Hrášek jsem měla čerstvej ze zahrady a nemělo to chybu.


I když to tak nevypadá tak tohle jsou opravdu jen 2 našlehaná vajíčka s jarní cibulkou a kaiserkou.


Moje první domácí výroba sushi. Můžu říct, že jsem se toho fakt bála, ale byla jsem mile překvapená, že mi to šlo. Sice ta první rolka byla taková málo dotáhlá, ale druhá už se fakt povedla. Na internetu je kupa receptů jak vařit tu rejži, ale v rodině máme ještě takovou specialitu. Když dáte rejži asi tak na půl hodiny až 40 minut před samotným vařením do vody odpočinout a pak až jí prolejváte, tak po uvaření bude ještě víc taková lepivá. A protože jsem naprostej závislák na krabích tyčinkách, tak moje rolky byly jen s nima a okurkou. Jen zázvor sem zapoměla, ale i tak sem se fakt toho přejedla!


Měli v akci omáčku Uncle ben´s s ananasem a sladkokyselou omáčkou, tak jsem neodolala. Přidala půl sáčku rýže, trochu mandlí a 100g týhle omáčky. Ještě by se k tomu hodilo kuřecí maso třeba, ale i tohle mi stačilo.


Rajská polévka od Alnatury v pytlíku je celkem taková nijaká no. Vylepšila jsem ji lžící zakysané smetany a k tomu Knuspi jarní zelenina a hned to bylo lepší.


Mrkvové karbanátky. Tak tohle mě napadlo už ani nevím jak, ale taky sem o tom dlouho spíš jen mluvila a dneska si to konečně i uvařila.
Ingredience: 4 mrkve, 3 stroužky česneku, 1 menší cibule, 1 vajíčko, koření dle libosti a strouhanka. Mrkev jsem nastrouhala, přidala rozdrcený česnek a nakrájenou cibuli a vajíčko. Místo strouhanky jsem rozemlela 4 Knuspi chleby jarní zeleniny a přidala k tomu hrst vloček. No pak jsem to všechno spojila do hmoty, vytvarovala a osmažila za sucha na pánvi.


Výborně se to doplňovalo ze zeleninovým rizotem s račíma ocáskama <3