čtvrtek 30. srpna 2012

Just keep running!

VAROVÁNÍ !!! BĚHÁNÍ JE VYSOCE NÁVYKOVÁ ZÁLEŽITOST !! ALESPOŇ JÁ JSEM PO DOPSÁNÍ TOHOTO PŘÍSPĚVKU MUSELA JÍT ZASE BĚHAT I KDYŽ BYLO 8 VEČER A TMA :D 


Jak jsem slíbila, tak plním - moje zkušenosti s čipem na běhání a něco navíc. Ze začátku je fakt dobré si to hodně rozmyslet, jestli člověk opravdu chce ty peníze do toho investovat, protože samotné pořízení jenom čipu nestačí a čím více budete běhat, tím více budete i přemýšlet si koupit k tomu lepší a lepší věci přímo k tomu určené. Třeba já jsem ze začátku měla jen iPod, obyčejné tenisky (ne na běhání, chudáci nohy) podle toho mě to pak taky nohy protestovaly a staré oblečení co jsem řekla, že budu mít na sport či do přírody (vytahané tepláky a tričko :D). 

Co je dobré mít do začátku? 

Boty
Nějaké boty na běhání přímo určené. Nohy vás za to rozhodně budou milovat! Ve sportovních potřebách najdete spoustu značek, druhů a je jen na vás jakou zvolíte. Pokud byste rádi přímo ty, co jsou přímo pro čip tak ty vyrábí jedině NIKE a je důležité se koukat na jejich označení. Ty s místem pro čip mají označení NIKE+. Toto označení najdete na štítku u boty a stejně tak na podrážce. A pokud si tím nejste jisti, určitě se najde prodavač, který vám s výběrem jistě rád pomůže. Mají speciální místo v podrážce přímo pro čip a při běhu o něm vůbec ani nevíte. Já už ho ani nevyndávám. V případě, že máte čip a boty zatím nechcete kupovat, existuje buď taková speciální kapsička, která se dá přidělat na tkaničky nebo to dělat jako já - nosila jsem ho normálně v botě pod jazykem, v místě, kde jsem ani nevěděla, že ho tam mám a taky fungoval bez problémů. 






Sensor
Samotný čip + buď iPod nebo iPhone nebo speciální hodinky na ruku, kde uvidíte úplně všechno - kolik jste uběhli, za jak dlouho, kolik v průměru, kolik při tom jste spálili kalorií. Starší verze iPodu Nano, dříve ještě nepodporovali tuto aplikaci, proto jim Apple vymyslel takovou pomůcku (vypadá to jako fleška), aby to i přesto fungovalo. Novější verze jak iPodů tak iPhonů už tuto aplikaci mají v továrním nastavení a nic připojovat a instalovat nepotřebují. S hodinkami bohužel žádnou zkušenost nemám, ale nemyslím si že by to mělo být něco složitého. Studovala jsem to na internetu a funguje to na principu flešky po připojení k počítači se synchronizují data a můžete to nosit i jako hodinky. 




Oblečení
To už záleží na každém, co mu bude nejpohodlnější a nejpříjemnější. Na trhu existuje obrovská škála oblečení, stačí si jen vybrat. Rozhodně ale doporučuji kupovat si oblečení jiné barvy než jenom černé, protože pokud budete běhat po silnici a třeba i za šera tak se budete na silnici ztrácet a větší pravděpodobnost, že vás někdo přehlídne. Nejlepší je buď oblečení s reflexními prvky nebo oblečení v neonových svítivých barvách. Joo oni popeláři nebudou zase tak blbý s tou svojí svítivou oranžovou. Spodní prádlo je taky lepší to příjemné, pohodlné, předejdete tím mnohým problémům, věřte mi. Například já mám nejradši tričko s přímo všitou sportovní podprsenkou a k tomu dlouhé kalhoty z rychle schnoucího materiálu na tělo a navrch softshellovou nepromokavou bundu (obzvláště teď tady v Anglii je to nezbytnost). Pokud je venku fakt chladno tak nosím i rukavice, které mají navíc i kapsu na klíč. A v zimě se hodí i nějaká čepice přes uši aby se předešlo případným nemocem a v létě kšiltovka proti slunci a dobré jsou i sluneční brýle. Když je teplo tak bundu vyměním za triko s dlouhým rukávem a softshell vestu. Pokud to myslíte s běháním opravdu vážně vyplatí se investovat i do oblečení :)



Doplňky
No a pak existuje taky spousta doplňkových věcí. Počítejte s tím, že po čase budete potřebovat další sluchátka (i já jsem si ty svoje při běhu rozbila několikatery a ani nevím jak se mi to podařilo). Přece jenom je to spotřební zboží. Pokud budete běhat déle než 20 minut je taky nezbytné průběžné doplňování tekutin takže nějaká ta lahev na pití přijde vhod. Natála tady v Anglii našla takovou, co se dá navlÉct na ruku a ani o ní nevíte, takže jsem jí musela mít a díky Ti, bro! A když třeba nemáte bundu, mikinu nebo kalhoty s kapsou tak se hodí nějaké to pouzdro na váš iPod, iPhone.. Já jsem to svoje dostala k narozeninám a nemůžu si ho vynachválit. Když vám bude samotné běhání málo tak prodávají i závaží co se dá připnout na nohy a na ruce a běháte s větší zátěží než je vaše tělo (nejlepší když chcete nabrat svaly). Pak taky existuje takový ten pás, který si připnete pod prsa a sleduje vám to tepovou frekvenci, kterou si kontrolujete na hodinkách. To jsme používali když jsem ještě závodně plavala a teď uvažuji že by to nebyla špatná koupě. Popřemýšlím.




A co dál?

Čip
A teď něco k samotnému čipu. První co je potřeba udělat je ho propojit s přístrojem. Z druhé strany má takové malé tlačítko k tomu určené. A druhá podstatná věc je kalibrace. Měla by se provádět na rovném povrchu. Nejlepší k tomu je najít si nějaký stadion s oválem a nakalibrovat si to tam. Aby to bylo co nejvíc přesné. Doporučuji ze začátku i několikrát, jak chůzi tak běh. Je to jen a jen proto aby vám přístroj měřil přesně a měli jste sami z toho dobrý pocit, kolik jste toho uběhli. No a kdo nemá k dispozici ovál tak pomocí map si naměřit úsek, zaběhnout ho (projít) a nakalibrovat. Potom by vám to mělo měřit fakt přesně, alespoň mě to tak funguje a nemám sebemenší problém s tím. Zhruba tak za 2 měsíce radši kalibruji znova pro jistotu, ale ještě se mi nestalo aby mi to měřilo o hodně nepřesně. Po každém ukončeném cvičení aplikace sama píše, že cvičení je vhodné pro kalibraci, ale podle mě to je zbytečné. Jedině kdyby jste se chtěli fakt ujistit, že vám to měří přesně doporučuji zase pomocí map si to zkontrolovat. Nejlepší je mít iPhona a připojení na internet a ono vám to přímo ukáže i zaběhnutou trasu, no ale o tom si zatím můžu nechat jen zdát. Rozhodně ale doporučuji zainvestovat peníze a když běhat tak s čipem, fakt lepší<33 



Nike + iPod
Nebo spíše aplikace na běhání. Sleduje všechno - jak rychle zrovna běžíte, čas, kolik jste toho uběhli a samozřejmě kalorie. Navíc vede i statistiku - celkový počet cvičení, nejdelší trasa v km, celková zaběhnutá vzdálenost, celkový čas, celkem kalorií. A taky to vede statistiku TOP - nejlepší míle, kilometr, 5km, 10km. Tady je ta moje statistika aktuálně:



Nike+
Chytrý Nike taky vymyslel internetovou stránku, kde si po registraci můžete zaznamenávat svoje běžecké výkony. Pokud máte přístroj s přístupem na internet i nabízí odeslání rovnou na tento server. Tady můžete sledovat i celý průběh jednotlivých cvičení a hlavně porovnávat se s lidmi z celého světa pokud o to stojíte! Vysoce nakažlivé! Každý přece chce být jen lepší a lepší! Moje aktivita:

měsíc srpen 2012

aktuální den

records

No určitě doporučuji běhání fakt každému! Je to super odreagovávání a já teda doufám, že půjde i nějaké to kilo dolů (jenže to by asi musely začít prodávat otrávenou čokoládu a vůbec zakázat sladké :DD)! A jestli chcete shodit nejlepší je běhat takovým tím pomalým tempem co nejdéle (fakt to funguje, jen to chce vydržet!) a samozřejmě tomu trochu i přizpůsobit jídelníček. Ach jo, kdybych to taky tak dodržovala jak o tom píšu :DDD Teď mám snad tu nejlepší motivaci, co jsem kdy měla takže JO, musí to jít!


Uff, snad jsem na nic nezapomněla. Jasně, že existují více variant s čím můžete běhat, ale tohle je ta moje a pro mě nejlepší! Pojala jsem to teda fakt obsáhle a o všem k mému běhání a pokud jste to dočetli až sem, klobouk dolů :)) Dotazy klidně a ráda zodpovím :)) Ámen. 












středa 22. srpna 2012

I´m Happy!

Vůbec nevím jestli mám o tom psát nebo ne, ale tak nakonec jsem se rozhodla, že jo. Jsem fakt v té Anglii šťastná! Může to být vůbec pravda?? Pořád bych potřebovala od někoho asi štípat abych zjistila, jestli se mi to vůbec nezdá.. Při té mojí věčné smůle bych se tomu asi ani nedivila kdyby se mi zase někde něco popikačovalo.. No ale od začátku..

Mám rodinu! Sice jen na přechodnou dobu, do konce sprna, ale jsem tu spokojená! Už přes týden bydlím u rodiny, která bydlí asi tak půl hodiny autem od Natály rodiny (naším tempem je to 15 minut ani ne :DDD) Moje dojmy a pocity se od začátku vůbec nezměnily. Čekala jsem kdy mi spadnou růžové brýle, ale stále se tak nestalo. Kde bude chyba? Nevím. Starám se o dvě holky, Chloe a Ellu. Úplně mi připomínají mě, když jsem byla asi tak v jejich věku :D Akorát jsem teda nejedla maggi na toastu a takový podobný věci, co jim tu říkají "yummy yummy". Hned jak jsem přijela k nim a začala si vybalovat, tak mi musely samozřejmě pomáhat. Chloe mi dokonce i věšela oblečení do skříně a Ellu strašně zajímaly moje laky na nehty a prstýnky a hned musela všechno vyzkoušet. Čekala jsem, že dostanu vynadáno, že holky mají barevné nehty, ale Louisa jen přišla, začala se smát a řekla: "no super, konečně někdo kdo na to má trpělivost, já teda ne" :D Louisa, maminka, která je teď v 8 měsíci těhotenství. První plánovaný termín porodu měla na stejný den, co jsem se i já narodila!! Není to znamení?? No ale teď říkají, že to bude až prý někdy v druhé polovině září. Stejně i přesto jsem si radši nastudovala cestu do nejbližší nemocnice pro každý případ :D Tatínek Tim pracuje v Londýně a domů přijíždí každý den večer. I přesto, že musí být unavený vždycky přijde, zeptá se jak jsem se měla, jestli holky a pes nezlobili a pořád je takový happy. Obdivuji ho. No a náš pes, Tobby je 2roční černý labrador. Poprvé když jsem ho viděla, tak jsem se musela asi půl hodiny jenom smát, protože on se tak zvláštně šklebí, že vypadá přesně jako z reklamy na psí zubní protézy :DDDDDDDDDDD Natála si zase nemohla zapamatovat jeho jméno, tak ho přejmenovala na Youtuba :D A pak tu taky máme tři slepičky Sophie, Amy a Popcorna. Třikrát mi to musely holky zopakovat, protože jsem fakt nevěřila, že se jmenuje Popcorn :D Máme obrovský dům, obrovskou zahradu a všechno v takovém tom fakt typyckém anglickém stylu. Miluji to!

 Tobby a reklama na zubní protézy


Slepičky 


Pekly jsme Muffiny 


Ella a Chloe


Lekce jezdectví 

Zjistila jsem super věc. Holky milují Nema úplně stejně jako já :D Takže jsem aktivně stáhla na internetu Hledá se Nemo v angličtině, že se na to spolu budeme koukat. No pustím to a ono to začne mluvit španělsky a dole běží jen anglický titulky. Holky na mě koukaly, že prostě co to má být. Dobře stahuji znova, tentokrát už správně. Beru psa na procházky, na který není vůbec zvyklý. Spíš je to takový gaučový typ. No a vždycky po naší zhruba 2hodinové procházce 4 hodiny jen leží a ani se nepohne, až za mnou chodí co jsem mu to udělala :D

Všude mě berou s sebou, seznamují mě se svými přáteli. Oni Angličané se opravdu a hodně často rádi navštěvují a tak. Všude kupa dětí a maminek a tatínkové se dřou v práci :D Idylka. Tenhle týden jsme byly navštívit i prarodiče. 4 hodiny jízdy k dědovi, další 3 hodiny k druhým. U Louise tatínka jsme dokonce i spaly. To není ale dům, to je bludiště! Moc velký, ale moc krásný! Druhý den jsme pokračovaly k druhým prarodičům a babička koupila holkám lekci jízdy na koních. To bylo něco pro mě, já co koně opravdu nemusím jich najednou kolem sebe měla hrozně moc :D Nikdo to nechápal proč. Moje zkušenost s koňmi z dětství si nese své následky doteď. U Timových rodičů jsme holky i nechaly aby si jich taky užili. Zítra jdou do Zoo a Ella dostala foťák. Jsem zvědavá kolik z toho bude fotek nebe :D Takže děti pryč, rodiče v Pubu a my máme s Tobbym a slepičkama doma párty :D Takže dobrou noc. 

neděle 12. srpna 2012

Bournemouth Beach



Hele v sobotu má být hezky, nepojedeme k moři??? Jasně, že jo! No a tak jsme s Natálou sbalily Pavlínu (nejbližší aupairku v okolí, která má k dispozici i o víkendech auto) a Milana (kamarád Slovák) a vyjeli jsme směr Bournemouth Beach. Cesta tam trvá zhruba něco přes hodinku takže pohoda. Opravdu bylo krásné počasí a teplo! Přijeli jsme a hledali místo na parkování. Připadala jsem si jako malý dítě, co nikdy v životě nebylo u moře a vidí ho poprvé v životě, takovou radost jsem měla :D No ale tak trochu nás to počasí vypeklo a nad mořem byl opar a foukal docela dost protivný vítr, ale co hlavně že jsme u moře <33.. 

Bournemouth Beach

Kamínky

Leželi jsme, opalovali, zkoušeli teplotu vody, dělali blbosti, obědovali, fotili ,pozorovali plavčíky, prostě pohodička :)) Později se ale zvedl tak divný vítr, že písek jsem začala mít úplně všude a byla i zima na to ležet. Tudíž jsme se rozhodli vyjet nazpět a stavit se v Salisbury na kafi. Normálně mi tu začalo chutnat vanilkové latté!! Já, co kafe nikdy nepiju! :DD

Smile

my dvě

Nečekaná vlna


 A pak jsme se rozhodli zneužít toho, že je Pavlína sama doma a udělali jsme si grilovačku s neplánovanou párty potom. O_o Navštívili jsme i místní pub a opravdu nedoporučuji nikomu, kdo nemá rád černý pendreky si objednávat "Samboochu" nebo jak se to jmenuje a teplou "něco jako u nás broskvovou". Nechutná to, navíc to maže paměť! :D Joo má druhá sobota tu byla velice náročná :D Pěknou neděli všem!

Grill

jdeme do pubu

... 

úterý 7. srpna 2012

Summary of July with a twist

Byl to měsíc zážitků, dobrého jídla a pití a hlavně i fakt nečekaných zvratů. Ale o tom všem bude celé následující shrnující video. Předem se moc omlouvám za kvalitu, protože jaksi můj už asi milionkrát utopený telefon toho moc nepobírá a na nový není tak alespoň něco. Pokaždé když už jsem měla videa sestříhaná v MovieMakeru tak mi to hodilo chybu a měla jsem chuť s tím praštit. Po překecání jsem si stáhla jiný program a toto je výsledek. Nic moc, ale aspoň něco. 


A celkové shrnutí měsíce? Super, ale strašně rychle to všechno uteklo! Až teda na ty hrozný výkyvy počasí, ale tak to k tomu asi mělo být, jinak by to nebylo ono.

1. týden ROCK FOR PEOPLE - hell sám o sobě, ale o tom už jsem psala předešlý post.



2. týden OBSCENE EXTREME TRUTNOV - festival pro takový typy lidí, co rádi poslouchají zvracení do mikrofónu, nebo alespoň mě to tak přišlo. 5 dní mi přišlo, že hráli pořád to samé dokola a když jsem se ptala, co třeba zrovna hraje za kapelu, tak Gutalax! Aha. Ale takových zážitků a srandy co tam člověk zažije, že mi fakt ani nevadilo tam být a pracovat. S Andy jsme se tak nasmály, porazila jsem ji v jméno, město a dokonce nám i kupovaly účastníci festivalu jídlo a pití! :D Jako suvenýr jsem si vyprosila kelímek Obscene extreme s malůvkami a Science sucks. :)) A v týdnu jsem si stihla ještě dojet za královnou Gábi do Liberce na obídek. Další den u nás v Trutnově oběd v Greenu s Andy a Natálou a pak na Dvoračce večeře s mým Létem :)






3. týden WORK - Ačkoliv teda byl třetí týden taky pracovní, taky jsem toho i dost stihla. S Lukáškem jsme se nechali vyfotit u fotografa abychom měli na sebe pěknou památku. Všichni si myslí, že jsme opravdoví sourozenci a my už to ani nikomu nesnažíme vysvětlovat jak to ve skutečnosti je, libí se nám to. Konečně mi došly mé nové dvě lásky, co jsem si na slevomatu objednávala už asi před 3 měsíci - balerínky a žabky od Mel. To jsou takové ty boty z gumy, napuštěné nějakou technologií co pořád bude vonět. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že opravdu jo! Mám ještě jedny baleríny asi 2 roky a stále krásně voní a jsou příjemné na nošení, žádný otlak, puchýř, nic. Taky jsem byla pozvána na večeři do mé nejoblíbenější pizzerie v Trutnově, kde jsem si nemohla nechat ujít kuřecí maso s gorgonzolou <33 A v pátek jsem dostala největší překvapení co jsem snad kdy dostat mohla!!!! Marcipánový dort ve tvaru NEMA!!! Úplně mě to dojalo až k slzám. Byl naprosto výborný! Čím já jsem si to ale zasloužila vůbec netuším :D 
V sobotu po zavíračce v práci jsme se rozhodli si udělat výlet do Kowar, což je město v Polsku nedaleko Českých hranic a tam je park miniatur Dolního Slezka. Jsou zde miniatury staveb, která jsou v této lokalitě vyhledávanými turistickými místy. Mě se to moc líbilo a návštěvu vřele doporučuji, dokonce je to i s českým průvodcem takže no problem! :) Více info zde. No a v neděli jsem se naštvala, došla jsem si ke kadeřnici a moje vlasy byly náhle o 30cm kratší a o dost lehčí :D







4. týden GAYTURNUS NA VLTAVĚ - Přišel na řadu obávaný týden na vodě s partou lidí převážně z Mladých Buků a okolí. Po pravdě měla jsem z toho strašný strach, ale dopadlo to nad očekávání dobře. Cestou tam už jsem se stihla opít v Červeném Kostelci. Ono taky začít pít dřív než snídat není nejlepší varianta :D Ale jo byla sranda. Si představte bandu lidí, co znají maximálně cestu do Trutnova, vyhodí vlak v Praze na nádraží a najednou jsou v šoku, že existuje taky něco jiného než je ta jejich hospoda a protože nás bylo tolik, nestihli jsme další spoj, takže jsme hodinu čekali na ten další. A dále se pilo tak, až se vypili všechny zásoby na týden!! O_o :DDDD V kempu jsme si akorát tak postavili stany a překvapení - šlo se do stánku na pivo :DD 
Druhý den ráno. Místo snídaně pěkně Frisco, pak teprve míchaná vajíčka :DD Vlakem jsme jeli o kousek výše proti řece, kde na nás čekali instruktoři (Cyril, kterého jsem hned přejmenovala na Metoděje nebo Malej vozič :D a Tomáš, který nám vozil věci v autě, proto vozič). a lodě, kterými jsme sjížděli Vltavu. Byla jsem teda docela z toho v šoku, protože najednou to byla strašná spousta informací pro někoho, kdo skoro nikdy pořádně řeku nesjížděl, ale tak jsme s Míšou chytli loď daly na vodu a nějak bylo, nějak bude. Bylo to strašný!!! První co přišlo na řadu byl malinký jez. Nechápu do teď že jsme se neudělaly.. Měla jsem sto chutí z toho vylézt a už nikdy do toho nenasednout. Vůbec nám to nešlo, pořád jsme se točily, pod každou větev jsme musely zajet, a byla to makačka neuvěřitelná. Dostaly jsme přezdívku kolotočáři a byl nám i nabízen Kinedryl, prý aby nám nebylo špatně. Každý říkal, jak to bylo super a že to byla pohoda, probodávala jsem je pohledem a že tohle prostě asi nepůjde. Šla jsem se pak z toho radši opít s tím, že tomu dávám ještě jeden pokus zítra jinak to balím a jedu pryč. 
Třetí den ráno, hnusně, prší, nikomu se nic nechce. Odvozili nás autem k dalšímu úseku. Po zkušenostech z předešlého dne s Míšou na nic nečekáme a vydáváme se na trasu hned, protože nás stejně všichni dojedou a předjedou. Ale stal se zázrak!!! Nejenom, že nám to šlo, ale my jsme dokonce jely i rovně bez kolotočování!! No akorát teda docela hodně pršelo a voda i místy stála takže to bylo takové ponuré. Měly jsme ale takovou radost, že jsme dojely jako první a že si v klidu postavíme stan, dáme sprchu, budeme v teple. Joo omyl, chyba. My dojeli před Lipnem a prý do kempu ještě musíme dojet autobusem. Grr. Takže se čekalo na ostatní a pak se vyjelo. A zase se pořád jen pilo a pilo.
Čtvrtý den bylo krásně, sluníčko, voda tekla. Zastávka v každém stánku už pak byla ke konci ale na všech znát. Poslední zastávka ve stánku asi kilometr před cílem na "jeden drink" a jedem byla pro mě osudná. Z jednoho drinku jich najednou asi bylo 5 :DDD Kdo nikdy neochutnal malinkovku s vodkou neuvěří. Ani nevím jak jsem v tom stavu mohla sjet jez a postavit stan a už vůbec nechápu jak jsem se mohla učit na wakeboardu :DDD. Tooo nic, ale prej byla sranda :D. 
Pátý den jsme se soulodili v jedno velké plavidlo a nechali se unášet proudem. Dokonce nás to unášelo i rychleji než některé, co pádlovali :D Zastávka v každém stánku byla opravdu náročná a ke konci byla únava na každém hodně znát :D. Večer proběhl u stanů s kytarou a novou alkoholovou hrou - kostka, panáky :DDD
Šestý, poslední den na vodě. Před náma 7 jezů. Ani jednou jsme se neudělaly i když jsme byli na to upozorňovány, že to tak určitě dopadne. Paráda! Cestou jsme stavěly na jídlo o 3 chodech - polívka, sekaná, kukuřice + pití. Pánové, co jeli na lodi kolem s námi vyměnili Božkov trička za asi 3dcl Lambrusca a to se vyplatí :D Ani se nemuselo moc pádlovat, protože to někde jelo i samo, ale už tak jsme docela spěchaly do kempu, protože čas se blížil a s tím i odjezd mého vlaku směr Brno.
Sedím ve vlaku, najednou stojíme docela dlouhou dobu. Přijde paní průvodčí a sděluje nám, že kvůli spadlé větvi na koleji bude mít náš vlak asi 40 minut zpoždění. Super a jak asi mám stihnout další spoj? Obvolávám co se dá, ale neúspěšně. Student agency musí přece jezdit na čas a nezajímá ji, že by 30 lidí přišlo o blbých 5 minut k autobusu později. Čeká mě teda nocování na nádraží. Vybalím mokré věci na lavičky. Paní na vlakáči mi dokonce dá klíč abych si mohla čekárnu zamknout. Pepřák nemám, spíše nespím než spím, ale přežiji to. Ráno konečně si mě Léto vyzvedává na vlakovém nádraží a jedeme k němu domů, konečně vana a teplá voda <33 










5.týden BRNO - Asi by to chtělo vysvětlení kdo je Léto, co? Tak to je můj nový přítel, pan someliér z Brna, co už řadu let jezdí k nám do vinotéky s vínem, ale narazit jsme na sebe museli až teď :D Proč Léto? Protože mu všichni říkají Jaro.. a pro mě to je prostě Léto :) Pozval mě k sobě po vodě na kukačku. Staral se o mě jako o princeznu, chodili jsme do výborných restaurací na jídla, ukázal mi spoustu památek a míst v Brně a vůbec jsem se měla moc fain <33 vůbec se mi nechtělo domů... 








No a co je nového teď? Asi jsem se zbláznila, ale hned jak jsem se vrátila z Brna čekalo mě další balení. Tentokrát už trochu větší a ráno ve 3 hodiny odjezd na letiště. Můj kufr, který jsem si myslela, že se mnou všechno přežije už rezignoval doma a urvalo se mu ucho. Po příjezdu na letiště jsem zjistila, že i pravé kolečko visí už jen asi na dobrém slovu, ale tak doufala jsem, že to nějak vydrží. Nevydrželo. Měl přesně 32kg! :D chudák. A to ho ještě čekala cesta z letiště, kdy už to nevydržel a rozpadl se úplně.




Takže teď jsem v Anglii a otravuji tu Natálu u nich doma. Příští týden bych měla tu nastoupit ke své rodině (která je teď na dovolené) a od září do školy studovat angličtinu. Zkusit se má prý všechno, takže zkouším, co vydržím a snad to dobře dopadne :)) uvidíme časem..