Mickey Mouse je mrtvý

Tenhle týden byl snad úplně ten nejlepší co jsem kdy v Liberci zažila. Čím to tak mohlo být? Že to byl poslední týden na koleji? Posledních pár nocí se spolubydlící, se kterou ač přes velkou snahu jsem nenašla nic společného a tak jsme se radši ignorovali? Spolubydlícím z buňky, díky kterým se mi věčně něco z nádobí ztrácelo a s koštětem v ruce jsem je nikdy neviděla? Počasím? Nebo tím jak super týden i přes všechny zkoušky a zápočty mi Gábi připravila? No jasně, že za poslední je správně!

Začalo to teda pěkně na pikaču. Měla jsem ve škole jednu zkoušku a jeden zápočtový test. Chtěl tam po nás středoškolskou matiku tak jako kdo si to má pamatovat?. Vyházel nás s tím, že další termín je ve středu ať se to doučíme. Potom přišel ten zápočtový test, který jsem moc nepobrala, jak to bylo těžký, ale tak měla jsem to stejně s jednou chytrou holčinou tak jsem si řekla, že bych to mohla dát. Nedala. O 0,75 BODU! Přitom ta holčina to dala. WTF.

Volala jsem s Gábi a ta, že uděláme si piknik na terase. Krásně nám k tomu foukalo. I poloprázdné hrníčky převracelo. I když teda Gábi se svojí šikovností tomu taky dopomohla. Přijel i Honzik a hrály jsme Scrabble. Ach ta slovní zásoba. Pak tu hru jak ti soupeři vymyslí osobnost kdo jsi, nalepíš si to na čelo a s odpovědi ano/ne máš zjistit kdo seš. Pěkně jsme se do toho zamotali, protože po každý jsme měnili směr a friscovo - pivní ochutnávka k tomu taky nebylo to pravé na paměť. No nic pokračovalo úterý a další zkouška. Pro výsledky jsme si pak měli přijít později. Nevím jak se mi to podařilo, ale splnila jsem! Aspoň něco z krku.

Později se s Gábi domlouváme a jdeme do divadla na představení Mickey Mouse je mrtvý. Vřele každému doporučuji, protože to nemělo chybu. Je to hodně ze života a hlavně na zamyšlenou. Po divadle ještě probíhala vernisáž autora hry. Vůbec jsem nechápala, ale jak prostě někoho může napadnout tak skvělá hra přes víkend..? Pecka. Ve středu mě čekal opravný termín tý zkoušky. Šla jsem na řadu jako poslední, za 3 minuty jsem byla venku a splněno! Uf. Noo a později jsme s Gábi jely podívat se po obchodech. Potřebuji sponzora, tak kdo se hlásí dobrovolně? Ve čtvrtek jsem měla poslední zkoušku no a ta snad taky dopadla. Takže mi chybí za letní semestr jeden zápočet a následně zkouška. To by šlo ne?

Ani bych nevěřila jinak kolik věcí se dokáže nakupit na koleji za jeden rok. A to jsem si pořád myslela, kolik tam toho nemám málo. Pendrek. 4 velký kufry. Sbaleno jsem měla rekordně rychle, dokonce jsem si odpustila i nějaký komentář ke straně spolubydlící a zůstala jsem na našem oblíbeném "no tak čau". Předala jsem pokoj a čus domů. Fakt nevím kam s tím vším, takže v nejbližší době zase proběhne velký očistec jak v oblečení, tak v ostatních věcech kolem.

 Jedna větrná z terasy.

Jsem magor do tetování. Mohla bych se na to dívat hodiny a hodiny dokola. Stejně tak dlouho bych si o tom mohla i povídat. Právě teď o víkendu byl v Praze festival zaměřený přímo na tetování samozřejmě i se zahraniční účastí. Tam jsem nemohla chybět. Miluju ten zvuk strojku, nervozitu předtím, než se jehla poprvé zabodne do kůže a prostě všechno! Nejlepší je, že tam to je naprosto normální. Lidi rádi svoje tetování ukazují, jsou na něj hrdí, nikdo blbě nekouká, nemá hloupý poznámky, pohrdavé výrazy. Zajímalo by mě, kdy někteří lidi už konečně upustí od předsudků, že tetování je znamení vězení. U nás asi nikdy.. A tak jsem tam chodila a pořád se dívala, fotila a záviděla všem, kterým se na těle vytvářel nový obrázek. Dokonce jsem i přehodnotila názor na rukáv je to fakt pecka! Taky budu mít další a už teď se těším!